Novigradský mír

Zpět

Tak si to shrňme, bratři a sestry ve zbrani!

Bitva o Wyzimu tvoří vrchol předchozí války Nilfgaardu proti Severním královstvím. Proběhla před čtyřmi lety a od té doby se již stala námětem mnoha hospodských odrhovaček, ale i vzletných balad, kterými si herci a minstrelové snaží vydělat nějaký ten peníz. Jak by se řeklo v trochu jiném příběhu, Bitva o Wyzimu je zcela určitě “největší bitva našeho věku”. A jako taková je zahalena mnoha tajemstvími, dohady a domněnkami - zvláště když se jedná o záležitost stále živou a každý z vojáků ji popisuje jinak.

Vyprávění - Novigradský mír

Pokud bychom dopřáli sluchu magistru Etiénnovi Verdenskému, shrnul by své sebrané zkazky přibližně do tohoto pojednání:

“Jsem toho názoru, že je to právě Nilfgaard, který lze při bitvě o Wyzimu, či případně při Wyzimské lázni, jak se občas tato jatka nazývají, označit za vítěze. Císaři Emhyrovi slouží ke cti, že v tomto boji velel osobně a dokonce se i se svou osobní gardou přímo účastnil bojů. Na druhou stranu, armády Severu, pod osobním velením krále Radovida, rozehrály tuto partii na výbornou - postupným vytlačováním Nilfgaardských posádek obsadily veškeré významné strážní body a pevnůstky, takže ovládaly bojiště. Radovid zde tedy znovu dokazuje svého strategického génia. I samotná bitva byla zahájena skvěle, kdy severské trebuchety a katapulty ostřelovaly wyzimské hradby, za kterými se již srocovala nilfgaardská obrana. Z hlediska morálky byl pro Nilfgaard zásadní okamžik, kdy na severní hradbě byla vztyčena osobní standarta císaře Emhyra, černého slunce na zlaté, který tak dal jasně najevo, že z Wyzimy neustoupí a že o výsledku války se rozhodne zde.

Ano, mnozí lidé věří, že “Standarta Černého Slunce”, jak se lidově nazývá, neměla většího významu, ale pokud nahlédneme dál, uvidíme, jak mnozí nižší velitelé zahazovali stovky, ba i tisíce životů svých mužů při pokusech ukořistit tuto vlajku. Emhyrovi se pak povedl mistrný tah, když severní hradbu proměnil v doslova “hořící inferno”, jak obránci lili na hlavy útočníků hořící olej, metali zápalné hrnce, petardy a podobně. Navíc, když byla hradba prolomena, osobně se zde vyznamenal do té doby nepříliš známý kapitán Gonzago, který s hrstkou dobrovolníků natřikrát odrazil šturm Seveřanů a byl in memoriam povýšen do hodnosti plukovníka za projevené hrdinství.

Přes dosud nevyjasněné pumové sabotáže, které otřásly armádou Severu a poškodily tak značně jeho zásobování, Radovidovo vojsko po dvou týdnech ostřelování vytvořilo průlom již ve zmiňované severní a západní, tzv. Wytziniho hradbě. Boje se pak přesunuly přímo do ulic města, kde se rozhořel doslova boj o každý dům, každou uličku. Pikenýři Nilfgaardu se zde ukázali jako smrtonosná zbraň, neb jejich zuřivou obranou nebylo snadné se probít. Ostatně, zde vidím zásadní rozdíl mezi přístupy obou panovníků. Radovid jako stratég velel od taktické mapy, na druhou stranu nilfgaardští se bili doslova po boku svého císaře. Ten si pak ještě vydobyl osobní slávu, když v boji o Chrámovou čtvrť triumfoval v osobním souboji nad svobodným pánem rytířem-maršálkem Tomášem z Aedirnu. Nejen jeho rozhodnutí vybojovat nebezpečný duel, ale pak samozřejmě i samo vítězství dodalo nilfgaardským potřebnou vzpruhu do posledního vzepjetí sil - tedy, nutno podotknout, za dále probíhajících sabotáží v armádě Severu, které, jak už jsem řekl, zůstávají nevysvětleny. Když se Radovid konečně rozhodl osobně se zapojit do bojů (a ztratit tak taktický přehled), nezbylo mu již nic, než přiznat porážku a své prořídlé vojsko z tohoto celkem čtrnáctidenního obléhání stáhnout. Nicméně ačkoliv byl Radovid odražen, Nilfgaardská armáda také utrpěla obrovské ztráty. Proto pak ono označení Wyzimská lázeň. Příměří, které pak bylo podepsáno…”

… o tom už jste slyšeli. Teď alespoň trochu tušíte, jak to vypadalo na bojišti. Ale kdo ví? Možná jste se té bitvy přímo účastnili? Nebo vás nějak zasáhly přesuny armád, jejich střety a zatlačování Nilfgaardu k branám Wyzimy? Či jste měli to štěstí, že vás tato bitva minula? To tušíte jen vy - a rozhodně to proberte s vašimi Vypravěči. Z tohohle by se přece dal vykřesat kousek vašeho příběhu… tedy, pokud budete chtít.

Zpět